Australia cov political system

General view of Parliament House Canberra

General view of Parliament House on Budget Day in Canberra, Tuesday, 2 April 2019. (AAP Image/Lukas Coch) NO ARCHIVING Source: AAP

Get the SBS Audio app

Other ways to listen

Australia tej political system ho zoo li cas xwb?


Australia tus thawj pwm tsav yeej tau qhia tias tias hub tim 18.05.2019 yog hnub yuav xaiv tsa tsoom hwv teb chaws Australia tshiab los tswj hwm txuas ntxiv.  Tab sis koj puas tau mus teev zwm npe kom koj muaj cai los xaiv no thiab thiaj tsis raug nplua?

Cov kev xaiv tsa zaum no yog zum 46 thiab yuav tau los xaiv nom ntawm 2 lub tsev tsoom hwv qes thiab siab tib si. Tsuas muaj 2 pab nom tseem ceeb uas yog pab Liberal National Party (Coalition) uas tswj hwm tam sim no los yog lwm pawg fai kum xeeb (Federal Opposition) uas yog pab nom Labor Party (Australian Labor Party-ALP) nrog rau cov pab nom me li Greens thiab cov nom ywj pheej (Independent) xwb.

Tsev tsoom hwv Australia (Australian parliament) yog lub tuam chav uas tej nom tswv yuav los txheeb xyuas thiab kho tej cai qub los yog tsim tej cai tshiab. Tab sis yuav tsum tau txais kev pom zoo los ntawm 2 lub tsev kis xeev qes (House of Representative-the People's House) thiab tsev kis xeev siab (Senate-Upper House) ntawd, thaum pom zoo lawm ces tus nom sawv cev rau niam vaj ntxwv Askiv uas yog Governor General (GG) ntawd yuav tau los kos xyeem mem tes rau tej cai ntawd thiab mas thiaj yuav coj mus siv tau.

Australia cov political system rau muab faib ua 3 theem xws li tsoom hwv teb chaws, tsoom hwv xeev thiab nom tswv zos. Tab sis tsoom hwv teb chaws (Federal Government) yog tus tsoom hwv muaj fwj chim tshaj plaws, thiab nws faib lub fwj chim tswj hwm rau tsoom hwv teb chaws uas yog federal los yog Commonwealth government thiab cov nom tswv xeev 6 lub xeev ntawd.

Zes kais (Professor) Rodney Smith ntawm txhooj faj lem Sydney University hais tias tsoom hwv teb chaws Australia yog tus tsoom hwv tswj cov dej num tseem ceeb tshaj plaws ntawm Australia tej laj fai kum xeeb (Australian politics).

"Vim nws yog tus sau se thiab khaws tau nyiaj feem ntau hauv lub teb chaws coj los siv lis ntau yam hauj lwm. Tab sis nws kuj faib tej nyiaj tau los ntawd ib txhia rau cov nom tswv xeev coj mus siv rau ib cov hauj lwm tsi ntsees twg thiab xws li, siv kho thiab tsim kev tsheb, pab kev kawm txuj kawm ci thiab pab rau tej tsev kho mob."

Tsev kis xeev siab los yog the Senate los sis yog the Upper House ntawd yeej muaj tag nrho 76 tus nom. Ib lub xeev twg muaj cai xaiv tau 12 tug nom sawv cev rau lawv lub xeev, thiab 2 lub xeev hu ua territories uas yog Northern Territory thiab the Australian Capital Territory ntawd tsuas muaj cai xaiv tau 2 tug nom los sawv cev rau ib lub xeev ntawm 2 lub territories no xwb.

Lub luag hauj lwm tseem ceeb ces yog ua tus los txheeb xyuas thiab tsim los yog kho tej cai uas tus tsoom hwv tswj hawm tam sim ntawd tsim los yog xav kho ntawd.

"Feem ntau ces tsev kis xeev siab (Senate) yeej xa tej cai xav tsim tshiab no rau ib cov nom kis xeev siab (Senators) thiab ib pawg rooj saib xyuas (a committee) los txheeb xyuas tej cai ntawd kom ntxaws thiab mam li txiav txim siab seb puas nyiam los tsis nyiam los yog xav kom kho thiab hloov li cas ntxiv. Yog lawv tsis pom zoo thiab tsis nyiam tej cai ntawd ces yuav tsim tsis tau coj los siv los sis kuj yuav nrhiav tswv yim tsim kom tau tej cai txawv tej hais ntawd coj los siv".

Cov nom senators muaj cai ua nom tau txog 6 xyoo, tab sis yuav tsum coj ib nrab nom ntawm tsev kis xeev siab (Senate) los xaiv tsa dua tshiab txhua txhua 3 lub xyoos twg ib zaug thaum xaiv tsa tsoom hwv teb chaws tshiab ntawd.

"Thaum Australia tej nom tsim Australia tej txhooj cai tswj haiv rau lub caij lig xyoo 1880s thiab 1890s ntawd, ces lawv tau tawm ib lub tswv yim kom tsim lub tsev kis xeev siab coj los siv. Lub hom phiaj yog cov nom ntawm tsev kis xeev siab no yuav yog cov tswj tswj thiab cheem ib tug tsoom hwv twg cov tswv yim uas xav pauv hloov txhua yam tsis hais kev txhim kho, kev tswj hwm lagluam thiab hloov cov kev lis tej laj fai kum xeeb, kom nws txhob muaj peev xwm muab hloov ntawm qab teg ua qaum tes, los yog los cheem kom nws txhob muaj peev xwm siv tau nws tej tswv yim uas xav tau li cas ua li ntawd uas tsis tau ua tib zoo los txheeb xyuas kom ntxaws tso. Yog li ntawd lawv thiaj txiav txim siab tias yuav tsum coj ib nrab nom ntawm tsev kis xeev siab (Senate) no coj los xaiv dua tshiab rau ib cov kev xaiv tsa nom tswv twg."

Lub tsev kis xeev qes ces yog lub tsev House of Representatives los yog 'lower house' los sis the 'people's house'.

Tam sim no ces lub tsev kis xeev qes no tsuas muaj cov nom 150 tus uas muaj cai los ua nom tau 3 xyoos xwb. Tab sis cov kev xaiv tsa xyoo 2019 no yuav muaj 151 tug lawm, vim tau faib raws cov rooj nom thiab cov pej xeem thoob plaws teb chaws Australia no.

Tsis tas li no los tseem muaj cov pej xeem seb nyob coob los tsawg ntawm ib thaj chaw ntawd thiab, qhov no txhais tau tias cov rooj nom hauv nroog yuav muaj pej xeem tsawg dua cov rooj nom nyob yaj sab uas muaj pej xeem coob dua ntawd.

"Txawm tias tsev tsoom hwv qes yog cov nom sawv cev rau tej pej xeem ntau cheeb tsam hauv Australia, los tus tsoom hwv uas tswj hwm tam sim no yeej tseem yuav tau txais kev txhawb nqa feem coob hauv lub tsev tsoom hwv qes no thiab mas nws thiaj muaj cai los teeb tsa tau ua ib tug tsoom hwv."

Thawj pwm tsav Scott Morrison yog tus coj tus tsoom hwv koom tswj (The Coalition government) uas tswj hwm teb chaws Australia tam sim no yeej tau 76 lub rooj nom thiab pab nom Labor Party tsuas tau 69 lub rooj nom xwb.

Yog ib pab nom twg xav yeej los teeb tsa ua tus tsoom hwv tshiab, ces nws yuav tsum sib tw kom yeej 76 lub rooj nom hauv tsev kis xeev qes (The House of Representatives).

Professor Rodney Smith hais tias cov rooj nom marginal seats los yog cov rooj nom uas yuav hloov siab ntawm cov kev xaiv ib pab nom dhau los mus xaiv dua pab nom tshiab nttawd yog ib cov rooj nom tseem ceeb uas yuav txiav txim tias pab nom twg yuav yeej cov kev xaiv tsa xyoo 2019 no.

" Vim lub rooj nom marginal seat no kuj yog ib lub rooj nom hauv tsev kis xeev qes (House of Representative) thiab. Txawm tias 2 pab nom tseem ceeb li pab nom Labor Party thiab Liberal National Coalition ntseeg tias pej xeem Australia uas muaj cai xaiv nom yuav txhawb nqa lawv 100%, los yog tias ho muaj pej xeem nyiam ib pab nom twg txog 51% lawm thiab tsuas nyiam lwm pab txog li 49% xwb, ces cov rooj nom no yog cov rooj nom tseem ceeb yuav los pab kom nws yeej cov kev xaiv tsa tsoom hwv teb chaws tshiab."

Hos yog tias 2 pab nom tseem ceeb no ho yeej cov rooj nom sib npaug zos ntawm tsev kis xeev qes lawm uas yog tau 72 lub rooj nom tib yam li tau tshwm sim rau cov kev xaiv tsa xyoo 2017 dhau los, ces tsuas tshuav 6 lub rooj nom uas yog cov rooj nom tej nom ywj pheej thiab cov pab nom me li pab nom Greens ntawd lawm xwb. Yog li ntawd 2 pab nom loj no thiaj yuav tsum tau sib khom nrog cov pab nom me kom lawv tau cov rooj nom ntxiv txog li 76 lub mas lawv thiaj muaj cai los teeb tsa tus tsoom hwv tshiab los tswj hwm hloov tus qub txuas ntxiv rau yav tom ntej.

Txhua txhua ib tug neeg nyob teb chaws Australia ntawm 4 tug twg yeej yog cov neeg yug txawv teb chaws, thiab muaj yuav laug txog ib nrab ntawm Australia cov pej xeem yeej muaj ib tug leej niam los yog leej txiv uas yog cov neeg yug txawv teb chaws. Thiaj ua rau Australia yog lub teb chaws muaj ntau haiv neeg coj ntseeg kev cai dab qhuas thiab hais ntau hom lus tshaj plaws hauv ntiaj teb no tab sis yeej tseem siv lus Askiv ua hom lus haiv rau lub teb chaws Australia no. Txawm li cas los yog tham txog tej laj fai kum xeeb lawm, ces yeej tseem tsis tau muaj tej neeg hais no sawv cev txaus rau lawv li thiab.

"Feem ntau pas cov pab nom yeej tau xub xaiv tej neeg yuav los sawv cev rau lawv tej rooj nom rau lub caij yuav muaj kev xaiv tsa ntawd ntawm ib cov neeg tsawg tsawg twg xwb. Cov neeg no yeej yog txiv neej ntau xwb. Lawv yog cov neeg uas yeej ua ntau yam hauj lwm zoo. Yog cov neeg hais lus Askiv ua thawj hom lus, los yog loj hlob nrog cov kev siv lus Askiv thiab tau ua tej hauj lwm zoo ntawd."

Zes kais (Professor) Fethi Mansouri ntawm txhooj faj lem Deakin University yog tus coj lub chaw teeb txheeb is Alfred Deakin Research Institute for Citizenship and Globalisation uas paub zoo txog cov kev thov ua pej xeem thiab cov lagluam hauv ntiaj teb no ntseeg tias tsim nyog tej pab nom tseem ceeb yuav tsum tau los nrhiav ntau hom hom sib txawv los sawv cev rau lawv tej zejzog uas muaj coob zuj zus tuaj no thiab.

"Txog rau thaum peb pom muaj tej neeg li hais no raug xaiv los sawv cev thiab koom ua tus coj rau lawv tej neeg zejzog ntawm ntau ceeb tsam lawm xwb mas thiaj yuav kho tau cov kev sib tua ncua rau tej laj fai kum xeeb no lawm xwb. Vim tej nom tam sim no yeej tseem tsis tshua tau kub siab nrog tej neeg zejzog uas yog cov neeg tsiv teb tsaws chaw tham los yog paub zoo txog lawv tej teeb meem pes tsawg. Rau qhov tej neeg tsiv teb tsaws chaw no los yeej xav paub xav pom thiab yeej kub siab txog tej teeb meem ntau yam uas muaj rau lawv. Tab sis kuv xav tias tsis hais tus tsoom hwv tam sim no los yog pab nom opposition los yeej tseem tsis muaj peev xwm xyuas kom tsim tau cov txheej txheej kom tej neeg no muaj peev xwm ntsib thiab cuab tau yooj yim los yog totaub thiab paub txog lawv yooj yim dua tuaj ntxiv li."

Muaj neeg Australia tshiaj 15.6 roob (million) muaj cai mus xaiv nom zaum no rau hnub tim 18.05.2019 ntawd.

Professor Mansouri thiaj hais tias thiaj yog tej yam tseem ceeb uas Australia cov pej xeem tshiab yuav tsum tau mus koom cov kev tswj hwm democracy uas muaj cov txheej txeem tso cai rau pej xeem xaiv ib tug nom los sawv cev rau lawv hauv tsev tsoom hwv no.

"Peb xav kom lawv to taub txog ntau yam teeb meem yuav muaj tau rau lub teb chaws no ntev ntxiv tuaj. Vim cov kev tsiv teb tsaws chaw no yog ib cov hauj lwm tseem ceeb heev uas yuav pab tau teb chaws Australia ntau thaj chaw, pab tej tej lagluam, pab tau tej kab lis kev cai thiab pab tau Australia tej kev txhim kho nrog rau ntau ntau yam ntxiv. Vim rau qhov yeej muaj ib cov teeb meem rau tej neeg tsiv teb tsaws chaws tej neeg zejzog no. Thiab yog tias peb tsis kub siab los nrog xyuas kom lawv muaj feem koom nrog tej laj fai kum xeeb no kom puv npo, ces peb yeej yuav ntsib teeb meem loj xwb. Vim rau qhov peb yeej muaj teeb meem lawm, thiab yeej yuav muaj tej teeb meem no nyuaj zujzus tuaj ntxiv rau peb thiab yuav ua rau peb tsis muaj peev xwm yuav ua tau lub neej txuas ntxiv rau yav tom ntej."

Share