Sarcopenia yog cov mob yuav tsim teeb meem dab tsi rau koj?

Pedestrian

Pedestrian in Brisbane Source: AAP

Get the SBS Audio app

Other ways to listen

Sarcopenia yog ib cov mob tshiab uas teb chaws Australia tseem tsis tau lees paub tias yog ib cov kab mob tab sis muaj peev xwm yuav tsim tau teeb meem phom sij loj heev Australia tej pej xeem muaj hnoob nyoog.


Tej zaum cov kab mob uas tsis tshua muaj neeg paub zoo hu ua Sarcopenia no kuj yuav muaj Australia cov pej xeem muaj hnoob nyoog coob tshaj 1 roob (million) tus yuav raug teeb meem phom sij ua rau lawv vau, ntog, ua rau lawv ras ua cov neeg puas cev thiab tau txais kev nruam sim tau thiab.

Xyoo 2016 yeej tau muaj ntau lub teb chaws tau lees paub tias UN tau muab coj los teev zwm ua ib cov kab mob tshiab rau 2 lub xyoos dhau los no lawm tab sis Australia tseem tsis tau lees paub.
'Tseem muaj ib txhia neeg xav tias qhov muag plooj, pob ntseg tsis hnov lus zoo los sis cim xeeb tsis tshua zoo no tsuas yog ib cov yam ntxwv tshwm sim rau ib tug neeg thaum nws laus lawm xwb. Cov kws teeb txheeb thiab tias tseem muaj ib txhia xav tias yog thaum yus cov nqaij tsis muaj zog ces kuj yuav yog ib yam muaj rau yus thaum yus laus xwb thiab. Tab sis qhov tseeb tiag yog thaum ib tug neeg tej nqaij tsis muaj zog nqaij tsis ceev lawm kuj yuav ua tau rau tus neeg ntawd vau los sis ntog tau yooj yim, thiab yuav ua rau nws pob txha dam, ua rau nws raug mob coj mus kho mob los sis tej zaum ua rau tus neeg ntawd tas sim neej tau thiab.'
Professor Gustavo Duque yog tus coj ntawm Australia lub koom haum teeb txheeb txog cov nqaij thiab pob txha (the Australian Institute for Musculoskeletal Science-AIMSS).

Nws hais tias tsis yog tej yam yuav txheeb tau cov mob no yooj yim thiab ntshe yuav muaj tau teeb meem rau Australia cov laus tshaj li 1 roob tus ntawd tau.
"Vim cov yam ntxwv mob no yeej txheeb tsis tau yooj yim ua rau yus tsis totaub tias yog dab tsi tiag. Vim muaj qee zaus ces tsuas yog tsaug cev me ntsis xwb los yog tej nqaij tsis muaj zog xwb. Tsis hais tej zaum yus tsis muaj zog yuav qhib tau cov thawv hlau, qeb tsis tau fwj dej los yog nces tsis tau theem ntaiv ntawm qhov qes rau qhov siab los sis zaum rooj lawm es ho tsis muaj peev xwm yuav sawv tau ntawd, ces zoo li kuj tsis yog ib co yam ntxwv tseem ceeb dab tsi, tab sis peb kuj yuav muaj peev xwm siv cov yam ntxiv no los txheeb xyuas tias seb tus neeg ntawd puas tau tus mob Sarcopenia no thiab.''
Tab sis yog thaum ib tug neeg ho muaj cov yam ntxwv mob no los tej zaum kuj yuav yog tim nws tsis noj protein txaus, tsis tau Vitamin D txaus, tsis exercise, ua ub ua no, tseem haus luam yeeb los yog tej zaum nws ho muaj keeb kwm mob strokes ces thiaj muaj tej yam ntxwv li no los kuj tau.  Txawm tias poj niam yog cov lub cev tsis tshua muaj ceeb thawj npaum tixv neej, los lawv yog cov uas yuav raug cov teeb meem no ntau dua txiv neej thiab.

Doctor Sharon Brennan-Olsen, uas yog ib tug kws teeb txheeb ntawm lub txhooj faj lem (Tsev kawm qib siab) University of Melbourne and thiab lub koom haum AIMSS, tseem tau qhia ntxiv tias cov kev khwv tau nyiaj ntau thiab tsawg ntawm ib tug neeg tej zaum kuj yuav muaj feem ua rau tus neeg ntawd raug cov teeb meem no thiab los kuj tau.
"Yog tias peb xyuas yim neeg uas khwv tau nyiaj tsawg, los sis kev kawm qes, los yog muaj teeb meem nyuaj siab ntxhov plawv ntau yam uas ua rau lawv txom nyem ntawd ces qhov lawv txhawj tshaj plaws yog qhov tias yuav ua li cas kom nrhiav tau puas hno rau lawv tsev neeg noj xwb thiab yuav tau kub sib ntso mus ua hauj lwm xwb, lawv yeej tsis nco qab txog tias yuav tau ua li cas kom thiaj tiv thaiv thiab pov puag lawv tus kheej kom txhob raug tej teeb meem pheej hmoo rau lub lub cev thiab yus txoj kev noj qab haus huv li."
Professor Brendan Murphy uas yog tsoom fwv Australia tus coj tswj cov hauj lwm tswj kev noj qab haus huv tau nthuav tawm ib cov ncauj lug tias txawm muaj neeg lees paub txog cov tej neeg cov teeb meem nqaij tsis muaj zog no los yeej tseem tsis tau txheeb tau tias muaj cov kab mob Sarcopenia no rau lub sij hawm tam sim no.

Professor Gustavo Duque hais tias ntshe tseem yuav ntev mas tej kws kho mob thiaj li swm nrog tej kab mob tshiab no, thiab teev zwm cov kab mob no rau cov nqe kho mob, los yog kho tej mob no tom tej tsev kho mob los sis nrhiav tau cov hauv kev coj los txheeb tau cov kab mob no coj los siv.

Tab sis Doctor Richard Kidd uas yog tus coj lub koom haum cov kws kho mob ntseeg tias tej kws kho mob yeej paub zoo txog cov mob no lawm.
"Txawm tej kws kho mob tseem tsis tau paub hom mob Sarcopenia no lub npe zoo, thiab ntshe tseem yuav ntev sawv daws mam paub hauv Australia no, tab sis tej laus yeej muaj mob nqee hom cuam tshuam ua rau lawv tej nqaj tsis muaj zog thiab ua tsis tau hauj lwm zoo uas tej kws kho mob yeej tau los daws tej teeb meem no txhua hnub lawm thiab."
Doctor Kidd tau hais ntxiv tias cov kab mob Sarcopenia no yeej raug txheeb tau tias muaj nrog lwm cov kab mob ua ke thiab xws li mob ntshav qab zib, o voos los yog mob rau tej nqaij thiab. Yog li thiaj yog ib qhov tseem ceeb uas tej neeg yuav tau kub siab los tu thiab saib xyuas lawv tus kheej kom zoo tshaj ntxiv.
"Vim peb muaj cov neeg tau cov kab mob ntshav qab zib ntau eev thiab lwm cov kab mob cuam tshuam txog tej cuj pwm tej neeg ua lub neej ntawd hauv Australia no thiab. Yog li kuv thiaj xav hais rau txhua tus pej xeem Australia, hais tsis ntsees rau cov laus uas muaj hnoob nyoog lawm, kom yuav tsum mus ntsib mus cuag lawv tej kws kho mob tas mus li, vim peb thiaj yog tus paub txog peb lub cev zoo, thiab yog thaum muaj ib yam dab tsi txawv txav ua rau peb tsis muaj peev xwm ua tau lub neej lu ib txwm ua dhau los uas ua rau peb txhawj xeeb, ces xav kom kub siab mus nrhiav kev pab cuam ntawm kws kho mob.''
Yog li lub koom haum Australian and New Zealand Society for Sarcopenia and Frailty Research (ANZSSFR) thiaj tau teeb tsa hnub hu ua hnub Sarcopenia Australia Day rau hnub tim 4 lub 7 hli ntuj coj los ua cov kev taws qhia rau zejtsoom kom paub txog thiab kub siab tshaj no ntxiv txog cov kab mob Sacopenia no thiab kom muaj neeg pab cuam nyiaj txiaj coj los teeb txheeb txog cov mob no.

Professor Duque cia siab tias tej hauj lwm lawv ua no yuav pab kom tej neeg ntau roob tus tsis txhob raug cov teeb meem no.
"Txawm tias muaj Australia tej laus neeg txog 70% tsis tau tus mob Sarcopenia thiab lub cev tseem ua tau hauj lwm zoo, thiab vim yus laus lawm es thiaj ntaug zog me ntsis xwb uas peb yeej dhia tsis dhau, los yeej tseem muaj qee cov neeg ntawm 30% ntawm Australia tej laus ntawd yog cov neeg uas tej nqaij tsis muaj zog uas tau cov kab mob no thiab."'#
You can download  SBS Radio App from App Store at   and from Google Play at or you can download podcasts news in Hmong and English from . and listen to Hmong news in iTunes at 

Besides, you can follow us, click like, share and comments at #SBSHmong website at .

Call to have a chat with SBS Radio Hmong Program on + 61 3 9949 2259 or sent your comments to .


Share